Malá kabelka Merci Dara bags modrá

Maličké psaníčko Merci Epoque vychází z konceptu peněženek Merci od Dara bags.

Vyprodáno
Kód: 3303
1 449 Kč / ks
Kategorie: Kabelky a psaníčka
Záruka: 2 roky
Barva: modrá
Mala kabelka Merci Dara bags modra 1
Český design Šijeme v Česku

Popis zboží

Maličké psaníčko Merci Epoque vychází z konceptu peněženek Merci od Dara bags. Jen není peněženkou, ale vyloženě psaníčkem. Lehoučké, elegantní, s řetízkem či bez, vždy bude kouzelným doplňkem jakéhokoliv formálního i neformálního outfitu.

Zapínání rámečkového psaníčka Merci Epoque je na elegantní zámeček, jehož roztomilé cvakání si prostě zamilujete. Součástí je i odepínací kovový řetízek pro pohodlné nošení.

Vnitřní část psaníčka je rozdělena zipovou kapsou na peníze a další cennosti. Žádné další přihrádky se v podšívce psaníčka nenachází, takže je vnitřek krásně hladký, objemný a přehledný. Pojme telefon, peníze na drink a na taxíka, klíče, kapesníčky a malou pudřenku. Vše, co pravá dáma skutečně potřebuje.

Merci Epoque můžete nosit k plesovým šatům, ale skvěle vypadá i s bílou halenkou a s džíny v módním střihu. Takové malé potěšení jen pro vás!

Pokud je u této varianty černá podšívka s bílým puntíkem, může být nahrazena jinou barvou. Kolekce "JEANS" Produkty jsou vyrobené z rifloviny, kterou jsme opakovaně impregnovali. I přesto může látka přirozeně vykazovat rezidua barvících pigmentů. Buďte prosím obezřetní při kontaktu denimu se světlými tkaninami. Je potřeba dodržet pravidelnou impregnaci a zabránit styku s vodou.

Barva

modrá

Materiál

100% polyester, koženka, obecný kov

Parametry

Výška 12 cm
Šířka 19 cm
Hloubka 3 cm
Délka popruhu 123 cm
Maximální nosnost 0,1 kg
Šířka popruhu 0, 7 cm

Kapela hrála charleston a Manon se zadýchávala. Dokončila poslední figuru a se smíchem padla do náruče svému tanečnímu partnerovi. „Petře, proboha, já se nemůžu nadechnout!“ „Tak nedýchej,“ poplácal ji po ramenou. „Bavíš se?“ „Skvěle. Nikdy bych neřekla, že cizí maturitní ples bude taková sranda.“ „Znáš tu někoho?“ „Nikoho,“ nadechla se a vzala Petra za ruku. Cestou z parketu nechtěně vrazila do dvou párů, stejně zadýchaných, jako byli oni. „A ty tu někoho máš?“ „Synovce,“ hlesl. „Pozvala mě sem kolegyně z práce, že prý nemá s kým jít. No a dneska odpoledne dostala příšernou migrénu, bylo mi líto sem nejít. Lucernu mám ráda.“ „A tomu já říkám osud. Dáme si ještě víno?“ nabídl. Manon kývla a usmála se svým zářivým úsměvem, pomalu sáhla na své psaníčko Merci Epoque a vytáhla kapesníček, aby si otřela drobné perličky potu.